Rybaření

Dlouho jsem se neodvažoval o tomto tématu psát, ale nadešel čas. Koupil jsem si tu asi za pětistovku permici na rybaření. Mám ověřené, že se na pobřeží prohání pěkní mořští pstruzi, občas se dají potkat tresky a platýzi a potom lze chytat na jezeře okouny a štiky. Hodně Dánů se o to také snaží a rozhodně úspěšněji než já.

Challenge No. 6: Chytnout rybu.

Tento challenge ještě splněn není. Zkoušel jsem chytat v přístavu na kukuřici, v přístavu na třpytku, na pobřeží několikrát na třpytku a nakonec i na jezeře na žížaly. Kdybych byl Ota Pavel, určitě bych se nestal slavným spisovatelem. Možná o svém studijním pobytu napíšu krátkou knížku, která se bude jmenovat "Jak jsem nepotkal ryby".

Miniaplikace

Když nic nechytíme, chodíme aspoň nahánět po lese žáby a nakonec nasbíráme nějaké houby, aby bylo co jíst.

Dovolil jsem si vyrobit fotku, jak bych si tak ten slavnostní okamžik představoval.

Miniaplikace

Frappé party s Macháčkem a Kings Drinking Game

Chtěli jsme párty začít absinthem, ale pak nám Strážce rozlil a zapálil meruňkovici.

Naučil jsem Poláky Macháčka, ale po chvíli jsme začali hrát Danielovu karetní hru Kings Drinking Game.

Strážce si udělal s Hartvíkem a Čechy pár fotek.

Kamil mě seznámil se svým přívěškem.

Na závěr jsme zašli do Student baru. Hartvíka tam zajala nějaká šílená holka, která na mě hystericky ječela, když jsem jí ho chtěl vzít. Prvně to vypadalo, že mě její kamarádi chtějí zmlátit, ale pak jsem jim situaci vysvětlil. Poté, co jsme na sebe chvíli křičeli a naháněli se po baru, jsem jí medvěda násilím sebral a ji pak brečící odvedli a utěšovali její kamarádi.

V Dánsku se blíží volby a reklamní tabule se vyvěšovaly v noci. Chvíli jsme si dělali z těch brigádníků srandu a cestou domů jsme si jednu ceduli vypůjčili na byt. Náš favorit je Torben Thomsen, kterého jsem překřtil na Unreal Tournament. Vyjde to nastejno.

Medvěd Hartvík přijel na černo a dovezl krvelačné příšery!

Když jsme přijeli zpátky do Dánska, zjistil jsem při vybalování, že mi Medvěd Hartvík vlezl do zavazadla a přijel s námi. Když ho Strážce uviděl, řekl, že ta věc smrdí a že ji mám ve vlastním zájmu rovnou vyhodit. Hartvík nám ovšem oznámil, že se do Vánoc zdrží, procestuje Dánsko s námi, bude spát v mé posteli a že by se rád seznámil konečně se slavným Strážcem, co má skoro tak oblíbený blog jako on. Jako dar mu přinesl tři koně.

Koně se Strážcovi už od začátku moc nezdáli. Že prý je zvyklý na koně se čtyřmi nohami. Výraz v Hartvíkově tváři však ukazoval, že to myslí dobře.

Šel se tedy Strážce s koňmi seznámit a odvést je do stájí.

Nějak se po cestě bohužel nepohodli. Koně se mu splašili, zaútočili na něj a když je nezklidnil ani bič, sáhl Strážce po zbrani. Následovalo několik potyček a nahánění, než všichni koně utekli a teď se skrývají někde v našem pokoji. Starship Troopers!

Medvěd Hartvík o tom napsal slavnostní ódu na svém blogu. Nevím, jestli s tím Strážce bude zcela souhlasit... http://medvedhartvik.blogspot.dk/2013/10/jak-jsem-odjel-na-cerno-do-danska.html

Speciál o houbách

Houbařením jsem trávil hodně volného času během září a začátkem října. Dánové ani většina ostatních Evropanů nehoubaří a tato aktivita jim přijde nesmírně zajímavá. Mnoho lidí se zvědavě ptá, kde že se ty houby dají sbírat a jestli je opravdu můžete jíst a nekupovat je v supermarketu. Několikrát jsem také hostům z hub vařil a až na jednu dánskou rodinu, kterou jsem možná přiotrávil hřibem kovářem a už se pak neozvali, byli všichni nadšení a spokojení.

Challenge No. 5: Ušetřit za jídlo houbařením a naučit další lidi houbařit.

Objevené jedlé houby: žampiony, hříbky, klouzci, bedle, pýchavky, václavky, špičky, holubinky a kotrč.

Naučil jsem houbařit Rongwei (z Číny), která tuto aktivitu, kterou prováděla poprvé v životě, nadšeně prožívala. Ukázal jsem jí také již minule objevený sklad pýchavek obrovských.

Sbíral jsem také špičky do zimních polívek. Nechal jsem je hlídat Strážcem, aby nezdrhly.

Po sezóně žampionů, kterých bylo tolik, že jsem je už nemohl sbírat, protože jsem je nestíhal jíst ani když jsem se je snažil rozdávat kamarádům, jsme začali sbírat babky a václavky.

Denně jsme jedli ty nejvybranější pokrmy z hub. Zatímco já krájel, Strážce hlídal pánev a smažil.

 Ani při zvýšené konzumaci hub a jejich rozdávání jsme neměli dost vysokou spotřebu, proto jsme nasušili tři sklenice hub - zleva pýchavka, hříbky a špičky.

Kari humusy

Narazili jsme se Strážcem v obchodě na pěkný Hummus. Nutno podotknout, že kari je tu zřejmě oblíbené, protože najdete všude v obchodech jak kari majonézový salát (který jsem si koupil a nepovažuji ho za poživatelný), tak slanečky v kari nálevu a další.

Podzimní prázdniny v hospodách i venku

Celý minulý týden jsem měl podzimní prázdniny. Než jsem všem připomněl, že nám výuka začala 26. srpna, dovolili si někteří tvrdit, že to není fér. Zatímco já jsem během týdne psal doma bakalářku, vymetal Strážce hospody. A to to začalo tak nevinně, že jsem ho v neděli po lakrose pozval na Báře na Budvar.

Poté, co si s Čerčilem připomněl chuť Černé hory na Slavické, zašel s ním a Tydýtem na Třebíčanku na Pardála a Budvara.

Čerčil ho tam podrobně zkoumal, zajímalo ho především pohlaví a tvář.

Home, sweet home. No není to nejhezčí věž ze všech?

Po prozkoumání Třebíče zajel Strážce do Prahy a Bambus s Fifem ho zatáhli k Vystřelenému oku na Plzýňku. Tolik kouře, kolik se tam válelo ve vzduchu, prý neviděl ani při bombardování Naboo.

Strážce s Plzní v póze "I love Czech beer".

Po Plzni Strážcovi pořádně vyžíznilo a tak našel novou hospodu, kde mohl u klidného popíjení černého Kozla a světlého Radegasta poslouchat hru na piano.

S Káťou zajel k Homerovi na obrovský steak s bramborami. Neopominul si dát nefiltrovaný Staropramen.

Ocelové mraky nad centrem Prahy ho přímo dojaly.

Nebylo od věci se před tím, než se zašlo s Vídym a Baterkou na další Plzeň v centru, podívat na přednášku Vildových spolužáků o materiálech.

Cestu mezi hospodami si Strážce zpříjemnil koukáním na obrovské bubliny na Staromáku.

Sešel se také se svými starými přáteli v pizzerii Einstein a nepohrdl Krušovicemi jedenáctkou a nefiltrem. Kromě Báry, Pavči a Kikči přišli i Tom, Fif, Auík, David, Terka a Káťa.

Aby zajedl další žízeň, dal si vynikající pizzu.

V Praze je ale draze, proto se Strážce na pátek ještě vrátil do Třebíče na Třebíčanku s Fifem, Káťou, Ivošem, Harrym a Sršáněm zahrát během popíjení Pardála poker.

Vyrazili jsme zpátky do Dánska, kde má Strážce svoji tajnou misi a já svůj netajný studijní pobyt. Vyfotil jsem ho s německou krajinou v pozadí a tím naše prázdniny skončily. Napsal jsem 2 strany bakalářky.

Last Barbeque v Třebíči

Se Strážcem jsme přijeli do Česka na podzimní prázky. Uspořádali jsme v zahradě poslední grilování jakožto ukončení letošní sezóny.

Snědli jsme dort, který jsem obětoval k 10. výročí od napsání první básně.

Dine with Dane

Minulý čtvrtek jsem se zúčastnil večeře s Dánskou rodinou v rámci zajímavé akce. Přijel jsem již odpoledne, vyvenčili jsme psy, nasbírali houby a vysvětlil jsem základní principy houbaření, povídali jsme si a na závěr dne si užili vynikající večeři. Sám jsem usmažil na ochutnávku pár kousků hub, na kterých si všichni moc pochutnali a těžko se jim chtělo uvěřit, že lze houby sbírat venku a není potřeba je kupovat v supermarketu.