Zajímal jsem se o možnosti plachtění v Horsens. Univerzita měla svoji loď, ale už o ni přišla. Zkusil jsem však napsat několik mailů cizím lidem, byl jsem odkázán na další lidi, kteří mě odkázali na jiné lidi a opravdu jsem se k plachtění dostal.
Měl jsem příležitost se jednou svézt na závodní plachetnici (match boat) a zažít na vlastní kůži trénink na závod. Přiznám se, že jsem pravidla nepochopil, ale co jsem postřehl je, že během jednoho utkání se těsně kolem sebe míhají dvě konkurenční plachetnice, potom plachtí od sebe dál a zpět a snaží se dostat v určený čas do cíle.
Než jsem nastoupil, musel jsem Leně slíbit dvě věci - že nespadnu do vody a že si dám pozor na ráhno, aby mě nepraštilo do hlavy. Během asi dvouhodinového tréninku jsem slušně prochladl, ale zažil něco nového. Schylovalo se k západu slunce, začal foukat silný vítr a začalo poprchávat. Obkroužil nás obrovský šedý mrak, poprchávalo, ale slunce stále svítilo a nad mořem se objevila obrovská dvojitá duha. S jedním půlkruhem jasným po celé délce od země k zemi a druhým slabším - to bylo skutečně úžasné.
Žádné komentáře:
Okomentovat