Jezdí se tu tedy nejvíc na kole. Nejvyšší hora Dánska má 170 metrů, tudíž tu kopce vlastně nejsou, provoz kola moc nestojí a proto je to nejlepší způsob dopravy po městě. Do Horsens přijede každý semestr kupa exchange studentů shánějících kolo. Na konci semestru odjíždí a kola prodávají. Každý si tu kolo zamyká, protože se hodně kradou. Vypráví se o bandách Španělů, kteří jezdí do sousedního města Aarhus, nakradou tam kola a potom je v Horsens prodávají studentům.
Problem No. 3: Kde sehnat slušný kolo?
Na rozdíl od ostatních studentů jsem přijel o týden později. První týden se hodně dealovaly kola - buď přes známost nebo ve skupině na fb. Druhý týden už nabízel kolo někdo jenom sem tam a byla o ně hrozná rvačka (byly zamluvený do několika minut), takže jsem neměl moc šanci. Začal jsem odepisovat Dánům na inzeráty na internetu v okolí 100 km a většina ani neodepsala. Celkem jsem odpověděl na 12 inzerátů a nic nezařídil.
Přes roomyho jsem poznal skupinu fajn Poláků. A teď - představte si, že někdo, kdo má svoje kolo, se baví tím, že jen tak odepisuje na nabídky, aniž by o ně měl zájem. Byl jsem zrovna na párty, kde se Przemek, který první z mnoha lidí (včetně mě) odpověděl na inzerát, chystal prodejci odepsat, že kolo ve skutečnosti nepotřebuje - takže je to moje nové kolo.
Rozhovor s maďarským prodejcem vypadal asi takto:
Przemek: available?
prodejce: hey, yep
prodejce: when can you pick it up? I can tak it your place
Przemek: Right now im at the kamtjatka but in 2h ill be at SV
Strážce říká, že je kolo velmi hustogalaktické a má tu správnou barvu - tedy temné strany Síly. Prý by se na takovém kole nestyděl jezdit po Naboo ani Darth Sidious.
Za kolo jsem zaplatil 1550 Kč (450 DKK). Rychlosti prakticky nejde používat, brzdí jenom jedna brzda a na zadním kole je velká osmice. Sháním lepší kolo a potom tohle prodám a vydělám na tom balík a když ne, tak si ho nechám a budu největší frajer, protože budu mít dvě kola.
Žádné komentáře:
Okomentovat